Jak se rodil postup

Před sezónou 2007/2008 byl naším hlavním cílem postup "A" mužů do krajské soutěže I.B třídy. V posledních letech nám postup 2x těsně unikl a bylo jasné že nadcházející ročník bude z několika hledisek klíčový. Mladé mužstvo, které je pohromadě od dorosteneckých let dozrálo a řada hráčů měla možnost hrát vyšší soutěže. Rozhodli se však zůstat ve Svéradicích a konečně do vyšší soutěže postoupit společně. Z kmenových hráčů prodloužil hostování v Žichovicích, které postoupili do I.A, Tomáš Červený. Ostatní zůstali, navíc se trenér Petr Doležal dočkal vysněných posil ze Sokola Lnáře Edy Boušeho a Honzy Vonáška, kteří se velmi osvědčili již v předešlých letech v dresu našeho dorostu. Z německého Moosbachu se vrátil zpět střelec Karel Šrámek. V letní přípravě mužstvo šlapalo jako hodinky, hráči poctivě trénovali a v přípravných utkáních přehráli účastníky I.B třídy Záhoří a Dlouhou Ves na jejich hřištích a v domácím prostředí sehráli vyrovnané utkání s předním celkem jihočeské I.A třídy Osekem.

Rozjezd do soutěže se povedl, mužstvo zvítězilo v Janovicích, i když se výhra nerodila lehce.  Zdeněk Prokopec neproměnil penaltu, navíc hned po přestávce byl hříšník Pavel Marek vyloučen. Přesto mužstvo ukázalo sílu a utkání dovedlo do vítězného konce. V dalším kole jsme o Bartolomějské pouti přivítali exúčastníka I.B třídy Bezděkov. Přes absenci několika hráčů jsme od úvodních minut diktovali tempo hry, nastřelili 2 břevna a soupeři zasadili rozhodující úder ještě do přestávky. Jenže hned ve třetím kole přišla první krize. Ve Vrhavči mají několik let silný kádr, který je rok od roku lepší. Naši hráči po lehkomyslném výkonu museli spolknout první porážku. Hned další týden však přišla další rána. Na naši půdu přijeli nabuzené Nezamyslice, podpořené vysokými výhrami v úvodních kolech. Přestože náš výkon nebyl špatný jako ve Vrhavči, hosté v otevřeném utkání v závěru ukořistili šťastné vítězství. V dalším kole jsme zajížděli na hřiště podceňovaného nováčka z Hor Matky Boží. Ve vyrovnaném utkání jsme zvítězili až po infarktovém závěru a otočení výsledku v hodině dvanácté. Bylo jasné, že pohoda z přípravy je pryč. V dalším domácí utkání jsme sice snadno přehráli odevzdané Velké Hydčice, ale po dalším výbuchu na hřišti Dešenic, kde jsme inkasovali pět branek by si na náš postup nevsadil ani největší optimista. Suverénní Nezamyslice měli po přesvědčivých výhrách plný počet bodů a naše devítibodová ztráta naznačovala, že je ročník téměř ztracený. Přesto v tuto dobu nastal zásadní obrat. Nezamyslice uvolnily svého nejlepšího hráče Josefa Burdu do konce podzimu do Žichovic a citelně se tím oslabily. Bez své opory pak v následujících pěti zápasech uhrají jen 7 bodů. Naopak naši hráči si uvědomili, že je třeba začít znovu od podlahy o po jisté domácí výhře s nováčkem z Žihobec a následných dvou výhrách na hřištích soupeřů se hlásíme zpět do boje o postup. Lehce vyhráváme i poslední dva podzimní duely a můžeme jen litovat, že poslední plánované kolo je kvůli počasí přeloženo na prvního máje. V posledních pěti podzimních vystoupeních jsme urvali plný počet bodů se skórem 16:1 a v tabulce ze třetího místa ztrácíme bod na vedoucí duo Nezamyslice a Vrhaveč.

V zimní pauze se mužstvo poctivě připravuje s vědomím, že máme postup ve svých rukách a je jen na nás jak se situací naložíme. Na pohodě určitě přispělo i tradiční soustředění, které se tentokrát konalo premiérově na Hnačově. Do týmu se vrací z hostování Tomáš Červený, přesto je složení kádru do poslední chvíle velkou otázkou. Lnáře týden co týden odkládají prodloužení hostování Edy Boušeho a Honzy Vonáška. Nakonec klíčové hráče uvolnili až tři dny před vstupem do jarních odvet. V zimních přípravných utkáních mužstvo šlape jako v létě. Několik soupeřů odjíždí s debaklem, i když nutno uznat že zimní soupeři neměli takovou kvalitu jako ty v létě. V generálce remizujeme s nekompletním Pačejovem a utkání nám jen ukazuje, že I.B třída je o něčem jiném.

Před prvním mistrovském utkání jarní části se nám podaří získat obrovskou posilu. Z Horažďovic přichází na hostování Jirka Sova, který prvnímu utkání přihlíží ještě jako divák. Omlazené Janovice na nás vyrukovali s výbornou taktikou. Poctivě bránili a navíc využili naši první chybu k otevření skóre. Přesto naše mužstvo ve druhém poločase ukázalo sílu a po dvou brankách navrátilce Tomáše Červeného výsledek otočilo. Prvně v soutěžním ročníku jsme se po zaváhání Vrhavče i Nezamyslic dostali do čela soutěže a již pozici lídra nepustíme. V dalším utkání v Bezděkově právě Tomáš Červený chyběl, ale přesvědčili jsme se, že i hráči, kteří čekají na šanci ji umějí využít. Při výrazné převaze jsme propadávali v koncovce. Naštěstí domácí stoper nám ukázal cestu ke vstřelení branky a po pojistce ve druhém poločase jsme získali důležité body i v prvním jarním utkání na půdě soupeře. O týden později nás čekalo první z klíčových utkání s přímým soupeřem o postup. S Vrhavčí jsme 70 minut hráli velmi dobře, vedli o dvě branky, ale v závěru nás soupeř dostal pod tlak a jen tak tak jsme uhájili důležitou výhru 2:1. Následně náš čekalo další klíčové utkání v Nezamyslicích, na které jsme v tuto dobu měli náskok již pět bodů. Vyrovnaný zápas hraný za výrazné podpory našich fanoušků rozhodly chyby domácího brankáře. Po získání náskoku jsme zbytek utkání kontrovali a po utkání věděli, že osmibodový náskok už pustit nesmíme! Následná domácí výhra 6:1 s Horami Matky Boží jen potvrdila že je vše na správné cestě. Na prvního máje však s rezervou Lub přišly první jarní komplikace. Soupeř ze dna tabulky nás v prvním poločase přehrával, nicméně branky se nedočkal a po přestávce jsme my udeřili hned 3x. Ve Velkých Hydčicích už to byl opět výkon hodný postavení v tabulce. Naši skvělí fanoušci viděli krásné branky a opět tříbrankovou výhru. Za týden jsme však potvrdili že doma naše výkony nejsou ideální, i s Dešenicemi bylo vítězství spíše šťastné než zasloužené. V Žihobcích jsme naopak zase ukázali jarní sílu na hřištích soupeřů. Doma jsme si zastříleli až proti rezervě Horažďovic, o týden později však prvně ztratili. Opět doma jsme selhali s Měčínem a uhráli jen bezbrankovou remízu. Navíc jsme teprve podruhé v sezóně nevstřelili ani gól. I to však stačilo k definitivě postupu. Nutno uznat, že soupeř se předvedl v dobrém světle a nebyl daleko k vítězství. Týden na to jsme ale opět potvrdili, že na půdě soupeřů hrajeme na jaře lépe než doma a šest branek v sušické síti to jen potvrdilo. V předposledním kole jsme se doma rozloučili s okresním přeborem čtyřbrankovou výhrou nad Hrádkem a po utkání propukly oslavy vysněného postupu do I.B třídy. V pátek před posledním kolem byla na programu dokopná, kterou někteří hráči pro jistotu začali už ve čtvrtek, po třech proslavených nocích nás čekal závěr soutěže v Lubech a výkon na hřišti odpovídal následkům oslav. Přesto hráči ukázali, že fotbal hrát nezapomněli a přestože byl soupeř aktivnější, dokázali jsme udržet jarní tříbrankovou vítěznou normu na hřištích soupeřů.

V konečném výsledku jsme okresní přebor vyhráli s náskokem 15 bodů což je krásný výsledek, který před sezónou nečekal ani ten největší optimista. Druhá Vrhaveč nakonec dostala možnost hrát baráž o postup do I.B třídy s Bělou nad Radbuzou, ale po nadějné domácí bezbrankové remíze na Domažlicku propadla. Přes léto nás čeká spousta práce, abychom se ve vyšší soutěži zabydleli a nedopustili tak stejné fiasko jako v sezóně 2000/2001.

Text: Václav Dušek